Jak jsem zdrhal revizorům

8. listopadu 2009 v 12:03 | Ondřej
Tato událost se mi stala v létě tohoto roku. Následující článek jsem psal okamžitě po incidentu, a proto, prosím, omluvte jeho formu.

Hot shit from da streets

jedu na tramvaji a sem s kamosem domluvenej ze se sejdem a dame si libovou pizzu, jenze tri zastavky pred tim nez mam vystupovat si zadnej revizor nenastoupi, aspon vizuelne..tramvaj se rozjede a dva zatim nenapadne vypadajici typci vytasej placky a začnou čekovat....

a tak dále a tak dále... zatim vše sleduji s povzneseným úsměvem sledujíc revizory do té chvíle, než mi taky přirazí placku před obličej..."héé, nemám", "sem si zapomněl peněženku" ..revizor chvilku rutinně postává, "tak si vystoupíme" a na další zastávce s ním opravdu vystupuji potom, co si obrátim celý batoh naruby snad třikrát a objevím kapsy, které jsem na něm ještě nikdy neviděl.

..tak jsem tam pak s nima postával chvíli na tom ostrůvku, načež reviz vytáhl protokol a potom co odrecitoval svoje naučené kecy se me začal ptát na údaje: jméno: "XY", bydliště: "vymyšlený", "Praha XY ", samozřejmě, dodal jsem..."ale rodné číslo si nepamatuji..

...reviz dovyplnil poslední zbytky protokůlku a stejně jako předtím mi pohrozil zavoláním policie, což by mě podle něj vyšlo dráž a jako druhou variantu nabídl, že ho budu následovat na služebnu osobně... na obojí jsem reagoval dosti zdrženlivě, odpovědi typu" Já to tady moc neznám", ho příliš z míry nevyvedly, zatímco já už jsem začínal tušit, co bude následovat...

se slovy "Tak já se ještě jednou podívám, jestli jí nemám", jsem si nepozorovaně nastrkal do batohu věci, co jsem měl po kapsách - mobil, peněženku, klíče. tento rituál jsem dokončil..ale s příchodem druhého revize, který se do té doby schovával někde jinde(??), možná přijel tramvají, těžko říct, každopádně už tam byli dva, jeden s žabácky zelenou bundou a druhej, kterýmu příšerně táhlo z držky... každopádně reviz reagoval na tuto mou aktivitu značně pozitivně: "No jasně, se klidně podívejte!" rozzářily se mu očka, "Vždycky je lepší se podívat, člověk se někdy nepodívá pořádně", narážel na mantinely mé potencionální posranosti.

..nicméně už mě to přestávalo bavit a tak jsem se odhodlal k činu, ale dost nejistě a tak tomu zmrdovi nedalo moc práce chytit mě za poutko u batohu a prohlásit "No to snad ne, tohle, to vůbec nezkoušejte" a ten druhej mu přizvukoval.

v reakci na můj pokus o úprk se jal mne znovu přesvědčovat, že to nemá smysl, a oba se postavili tak, aby mi znemožnili útěk...opepřili to další várkou mravoučnejch keců, pak zaštěkal pes, přijela tramvaj a já vyběhl přesně v moment, kdy přijížděly auta směrem zezdola od náměstí...

...docela jsem se divil, že můžu i po druhotným výronu v koleni naplno běžet a tak sem vysprintoval co mi síly stačily, úplně naplno a běžel jsem dolů ulicí v protisměru tramvaje, přičemž jsem křičel, že jsou to čuráci.. po zhruba 80 metrech jsem se ohlídl a jeden z revizů, ten v tý zelený šusťákovce vysprintoval za mnou,..minul jsem skupinku mladejch lidí, který se smáli, asi slyšeli, co jsem před chvílí řval...

...nezapomněl jsem je znovu upozornit na to, co si o revizorech myslím a zaběhl jsem za roh, běžel dál, mohl jsem se v běhu schovat za lešení, který bylo po levý straně ulice, která se větvila na tři, no možná už je to trochu nudný, prostě jsem zaběhl za roh, kde mě schoval takovej pohodovej týpek..

..zamknul dveře a vyšel ven, já se za ně schoval, byly dost průhledný, jenom tam byl takovej ten dolní panel vyplněnej a tak jsem se vtisknul vleže úplně až za něj kdyby něco, reviz prošel kolem a já ho pak už jenom viděl jak odchází opodál ale už to bylo bezpečný, tak jsem se s týpkem rozloučil a poděkoval jsem mu. Ulice prahy byly zase jednou svědkem incidentu, který se mi zaryl hluboko do duše.

mission accomplished))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 302-A> 302-A> | Web | 9. listopadu 2009 v 13:28 | Reagovat

Heh :D

Dobře ty :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama