Ospravedlňovač

15. dubna 2010 v 22:45 | Imbecil
          Právě zakopávám sám sebe hlouběji a hlouběji do zeminy - do hloubky. Nevím, jak jsem toho schopen, zřejmě nějaká nadliská síla je mi puzením. Ale dokážu to. Jako Chuck Norris dokáže vypít vodu z kohoutku na ex. A pak byl kohoutek stisknut a promluvily kolty. Anebo tak nějak. Otrok. Posranej otrok. Ztrácím pomalu zrak a přehled o tom, co se děje. Ve mě snad? Rakev klesá do hlubiny podpíraná už jenom konoplnými provazy. Pohřben za živa. Ale kdo je dneska živej za mrtva a mrtvej za živa? Jo, otázka k zamyšlení. Kombinace, variace? HAHA

          Tak tam ležim. A co dál. Příběh? Svítání a čekání do rána? Necham se tam chvilku ležet. Asi budu přemejšlet co jsem spackal a co jsem mohl udělat jinak. Vzpomínání, repetice. Hudebka, všechny ty dny povinný školní docházky a povinnýho doplňování mimoškolních zážitků ze života. Napadá mě, že každej je vlastně den co den o něco ochuzovanej. A nic s tim neuděláš. Jo, protože je ten celej svět tak posraně velkej. Ale uzavřeli jsme se do něj sami. Zahodili klíče do kanálu.

          Od rána stahuju jeden film. A co si od něj slibuju?

          Dát to sem nebo nedat?

          Právě jsem zjistil, jak odporná je mi homosexualita. Nevěděl jsem to. Ale je to tak. Asi je to přirozený. Hm, život je zkouška, neustále něco prověřujem, hodnotíme, kalkulujem. ŽIVOT JE KALKUL.

          Právě jsem napsal nebetyčnou sokolí sračku. Sedim v autě, na který nechává Horst Fuchs nasrat holubama a střílet po něm vzduchovkou, aby prověřil svuj přípravek. DO PÍČI !!!

         Dneska žádný poetický sračky, žádný poetický texty, jenom fekál, kanál, nasranost a tyranie.

          Jo, to je dneska ve mě. Ale nejsem šílenej. Jen si ulevuju - asi je to normální. Hm, pěkně jsem si to ospravedlnil.
          

          
          
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama