ABC

19. prosince 2010 v 10:20 | OR


          Jak člověk stárne, začíná vše vnímat a vidět jinak. Celý svět se z dětského hřiště změnil v nepřetržitý koloběh reálnosti. Neprobádanost mizí. Za prvnotními věcmi se objevují nové a primárnější. Prvoplánovost je pozůstatkem lenivých. A ve všech lidech dřímá dítě jako spící medvěd, který se má na jaře probudit z hybernace. Někteří lidé jaro zaspí a někteří zaspí i léto. Melancholičnost zimy a podzimu se jim promítá a prolíná celým koloběhem života. I ve spánku se dá pohnout horami. 

          Jako herci na jevišti si odehrajeme svou roli. Jako baňky s genetickou informací zacházíme s předurčenými vlastnostmi. Pijeme elixír života z modrých a červených flakónků. Doplňujeme se. A aktualizace prochází celým spektrem moderního života. Míjíme místa, která jsme navštívili ve svých myslích, když nás k nim po čase opět něco přitáhne, staneme tam svýma lidskýma nohama na živelné zemi.

          Země se rozestupuje jako inspirace z jílu. Rozpadá a cykluje. Povaha reality bývá nestabilní nejen v zemích omezujících osobní práva. A tady se dostávám ke svému pouhému a jedinému záměru: všechno je relativní.

          
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama